|
|
Analýza vybraných artefaktů v difuzních magneticko-rezonančních měřeních
Marcoň, Petr ; Král, Bohumil (oponent) ; Frollo, Ivan (oponent) ; Bartušek, Karel (vedoucí práce)
Disertační práce pojednává o artefaktech vyskytujících se v difuzně vážených obrazech. V medicínské praxi mohou artefakty způsobovat problémy při diagnostice patologických tkání, proto je cílem jejich eliminace. V práci je nejprve provedena analýza nejčastěji se vyskytujících artefaktů v difuzně vážených obrazech, jsou popsány známé metody eliminace jednotlivých artefaktů. Pro omezení artefaktů způsobených nehomogenitou statického magnetického pole a vlivem vířivých proudů je popsána nově navržená metoda tří měření. Metoda nalezne praktické uplatnění zejména při měření difuzního koeficientu izotropních materiálů. Mezi významné a velmi často se vyskytující artefakty řadíme také magnetickou susceptibilitu. Vlivem rozdílných hodnot magnetické susceptibility na rozhraní dvou materiálů může dojít k nehomogenitám magnetického pole a dokonce až k úplné ztrátě signálu. Proto byla navržena nová metoda měření magnetické susceptibility vzorků magneticky nekompatibilních materiálů, a tedy nevytvářejících MR signál. Navržená metoda měření magnetické susceptibility byla experimentálně ověřena na vzorcích různých tvarů a také různých diamagnetických a paramagnetických materiálů. Dále jsou v práci popsány artefakty jako šum, pohybové artefakty, hardwarová omezení, chemický posuv a závislost difuzního koeficientu na teplotě. Pro přesné měření difuzního koeficientu byl doporučen teplotní systém. Experimentálně bylo zjištěno, že při požadavku na přesné měření s chybou nepřesahující 5 %, by se teplota neměla změnit více než o 0,1 °C. Závěrem práce jsou uvedeny praktické aplikace, při kterých byly uplatněny navržené metody.
|
|
|
Application of Diffusion Tensor Imaging to Brain Gray and White Marker
Rulseh, Aaron Michael ; Vymazal, Josef (vedoucí práce) ; Hluštík, Petr (oponent) ; Hájek, Milan (oponent)
Aplikace zobrazení difuzního tenzoru na mozkovou šedou a bílou hmotu A V předložené práci zkoumáme použití zobrazení difuzního tenzoru (DTI) v mozkové šedé a bílé hmotě. K zhodnocení efektu superparamagnetického či antiferomagnetického železa na DTI kontrast v šedé hmotě jsme vytvořili in vitro model sestávající se z fantomu, vyplněného agarovým gelem s feritinem. Naše výsledky jsme poté zhodnotili na zdravých dobrovolnících ( - let věku), a to v oblasti bazálních ganglií. Dále jsme zkoumali aplikace DTI u amyotro cké laterální sklerózy (ALS) a mnohočetné systémové atro e (MSA), neurodegenerativních chorob, postihujících šedou i bílou hmotu mozkovou. V ALS studii pacientů a zdravých dobrovolníků srovnatelných pohlavím i věkem bylo vyšetřeno, zatímco u MSA bylo zahrnuto pacientů s diagnózou pravědpodobné MSA ( s MSA-P a s MSA-C) spolu s zdravými dobrovolníky, srovnatelnými pohlavím a věkem. Zjistili jsme, že železo vázané ve ferritnu signi kantně ovlivňuje skalární veličiny DTI v šedé hmotě mozkové. Tento poznatek má důležitý význam pro DTI studie, zaměřené na oblasti šedé hmoty, a to zvláště u adolescentů a u osob trpícími nemocemi se změnami ukládání železa, jako například Huntingtonova choroba či MSA. U ALS jsme nalezli změněnou difuzi v oblasti corona radiata a těla corporis callosi, a to spolu se...
|
|
|
Application of Diffusion Tensor Imaging to Brain Gray and White Marker
Rulseh, Aaron Michael ; Vymazal, Josef (vedoucí práce) ; Hluštík, Petr (oponent) ; Hájek, Milan (oponent)
Aplikace zobrazení difuzního tenzoru na mozkovou šedou a bílou hmotu A V předložené práci zkoumáme použití zobrazení difuzního tenzoru (DTI) v mozkové šedé a bílé hmotě. K zhodnocení efektu superparamagnetického či antiferomagnetického železa na DTI kontrast v šedé hmotě jsme vytvořili in vitro model sestávající se z fantomu, vyplněného agarovým gelem s feritinem. Naše výsledky jsme poté zhodnotili na zdravých dobrovolnících ( - let věku), a to v oblasti bazálních ganglií. Dále jsme zkoumali aplikace DTI u amyotro cké laterální sklerózy (ALS) a mnohočetné systémové atro e (MSA), neurodegenerativních chorob, postihujících šedou i bílou hmotu mozkovou. V ALS studii pacientů a zdravých dobrovolníků srovnatelných pohlavím i věkem bylo vyšetřeno, zatímco u MSA bylo zahrnuto pacientů s diagnózou pravědpodobné MSA ( s MSA-P a s MSA-C) spolu s zdravými dobrovolníky, srovnatelnými pohlavím a věkem. Zjistili jsme, že železo vázané ve ferritnu signi kantně ovlivňuje skalární veličiny DTI v šedé hmotě mozkové. Tento poznatek má důležitý význam pro DTI studie, zaměřené na oblasti šedé hmoty, a to zvláště u adolescentů a u osob trpícími nemocemi se změnami ukládání železa, jako například Huntingtonova choroba či MSA. U ALS jsme nalezli změněnou difuzi v oblasti corona radiata a těla corporis callosi, a to spolu se...
|
|
|
Analýza vybraných artefaktů v difuzních magneticko-rezonančních měřeních
Marcoň, Petr ; Král, Bohumil (oponent) ; Frollo, Ivan (oponent) ; Bartušek, Karel (vedoucí práce)
Disertační práce pojednává o artefaktech vyskytujících se v difuzně vážených obrazech. V medicínské praxi mohou artefakty způsobovat problémy při diagnostice patologických tkání, proto je cílem jejich eliminace. V práci je nejprve provedena analýza nejčastěji se vyskytujících artefaktů v difuzně vážených obrazech, jsou popsány známé metody eliminace jednotlivých artefaktů. Pro omezení artefaktů způsobených nehomogenitou statického magnetického pole a vlivem vířivých proudů je popsána nově navržená metoda tří měření. Metoda nalezne praktické uplatnění zejména při měření difuzního koeficientu izotropních materiálů. Mezi významné a velmi často se vyskytující artefakty řadíme také magnetickou susceptibilitu. Vlivem rozdílných hodnot magnetické susceptibility na rozhraní dvou materiálů může dojít k nehomogenitám magnetického pole a dokonce až k úplné ztrátě signálu. Proto byla navržena nová metoda měření magnetické susceptibility vzorků magneticky nekompatibilních materiálů, a tedy nevytvářejících MR signál. Navržená metoda měření magnetické susceptibility byla experimentálně ověřena na vzorcích různých tvarů a také různých diamagnetických a paramagnetických materiálů. Dále jsou v práci popsány artefakty jako šum, pohybové artefakty, hardwarová omezení, chemický posuv a závislost difuzního koeficientu na teplotě. Pro přesné měření difuzního koeficientu byl doporučen teplotní systém. Experimentálně bylo zjištěno, že při požadavku na přesné měření s chybou nepřesahující 5 %, by se teplota neměla změnit více než o 0,1 °C. Závěrem práce jsou uvedeny praktické aplikace, při kterých byly uplatněny navržené metody.
|
host ::
RSS.